Zaokrouhlování tarifu při zkrácených úvazcích:
- pokud přepočítáváte tarif na zkrácený úvazek, výsledný tarif prosím zaokrouhlete na celé koruny a vždy zaokrouhlit na celé Kč nahoru, tedy např. 4982,20 se zaokrouhlí správně na 4983 Kč.
Pokud potřebujete zkrácený úvazek z nějakého důvodu na více desetinných míst (např. 0,64218) tak je to možné, mzdový program umožňuje rozšířit počet desetinných míst u úvazku.
Pedagogové a statistiky:
- u pedagogických pracovníků (nové nástupy, změny úvazků) mi prosím dávejte vědět i počet jejich "přímých pedagogických hodin za týden" (neovlivňuje to sice přímo jejich plat ale uvádí se to ve statistikách) a také uvádějte přesněji pozici (nestačí vždy jen "učitel" ale prosím rozlišit učitele na ZŠ případně MŠ, učitele odborných předmětů, učitele odborného výcviku apod., zase je to hlavně kvůli statistikám)
Krácení řádné dovolené u zaměstnanců:
- aby vůbec nějaký nárok na řádnou dovolenou vznikl musí zaměstnanec odpracovat v daném kalendářním roce alespoň 4 týdny (viz dále informace o tom co se bere jako odpracovaná doba), jinak žádný nárok nevzniká
- ke krácení nároku dovolené dochází v případě kdy zaměstnanec neodpracuje celý kalendářní rok. Základní situace nastává tehdy když zaměstnanec nastoupí do zaměstnání až v průběhu kalendářního roku, případně když skončí pracovní poměr dříve než na konci roku, v těchto případech dochází ke krácení v závislosti na odpracované době za daný kalendářní rok
- ke krácení dovolené dochází ale i v dalších případech, obecně vždy když není celý kalendářní rok brán jako odpracovaná doba. Zde je třeba rozlišit to co se bere jako odpracována doba plně započítaná a co se bere jako částečně započítaná. Jako plně započítaná doba se počítají dny kdy normálně pracuje, dále doba mateřské dovolené, řádná dovolená a také překážky na straně zaměstnavatele. Jako částečně započitatelná doba je brána rodičovská dovolená, nemoc, OČR, překážky na straně zaměstnance. Tato doba se započítává sice také do odpracované doby ale maximálně 20-ti násobek týdenní pracovní doby zaměstnance, tedy např. 800 hodin ročně při plném osmihodinovém úvazku a za předpokladu že má pracovní smlouvu na celý kalendářní rok (jinak se tato maximální započítaná doba úměrně krátí). Zjednodušeně řečeno pokud např. nemoc a další překážky netrvají za daný kalendářní rok déle než 20 týdnů (při plném úvazku) tak se dovolená nekrátí. Je zde ale ještě jedna podmínka a to že zaměstnanec musí za daný kalendářní rok odpracovat minimálně 12 x svou týdenní pracovní dobu (tedy mít 12 týdnů odpracované doby která se bere jako plně započítaná, viz výše), při osmihodinové době tedy 12 x 40 = 480 hodin, pokud toto nesplní tak se dny (hodiny) nemoci, rodičovské apod. nepočítají do odpracované doby vůbec, tzn. za tuto dobu řádná dovolená nevzniká a dochází k výraznému krácení ročního nároku.
- toto je tedy třeba brát do úvahy při delších nemocech ale také třeba u mateřské, rodičovské. Když v daném kalendářním roce zaměstnanec splní tu podmínku plně započítané doby 12 týdnů, začíná se mu započítávat i ta doba která se počítá jen částečně (s limitem těch 20-ti týdnů). Např. když je v daném roce mateřská nebo odpracovaná doba alespoň těch 12 týdnů, započítá se i rodičovská (ale do toho limitu 20-ti týdnů), když má v daném roce jen rodičovskou tak nesplní těch 12 plně započítaných týdnů a řádná dovolená za tento kalendářní rok nevzniká.
- ještě je třeba vzít do úvahy při čerpání dovolené fakt že dovolenou lze čerpat jen v celých dnech a případně půldnech, podle svého denního rozvrhu (nelze čerpat konkrétní hodiny i když nárok dovolené je počítán od roku 2021 v hodinách, jediná vyjímka je při skončení pracovního poměru), dovolenou nelze čerpat ve dnech, které podle rozvrhu nejsou brány jako dny pracovní daného zaměstnance
- proplatit lze dovolenou jen při skončení pracovního poměru (nevyčerpané dny, hodiny), v ostatních případech lze dovolenou jen čerpat (za pracovní dny dle svého rozvrhu), toto platí i pro čerpání dovolené po mateřské (před nástupem na rodičovskou)
-nevyčerpaná dovolená na konci kalendářního roku se automaticky převádí do dalšího kalendářního roku (včetně drobných zbytků hodin, které nelze vyčerpat, protože nejsou ve výši alespoň pracovního půldne zaměstnance), je ale třeba vzít do úvahy, že dovolenou určuje zaměstnavatel (podle plánu dovolené) nikoliv zaměstnanec (tam kde jsou odbory po dohodě s nimi) a ten za její čerpání také odpovídá. Dále platí, že zaměstnavatel musí naplánovat dovolenou tak aby se vyčerpal nárok v daném kalendářním roce pokud tomu nebrání vážné důvody (delší nemoc, zástupy, mateřská - rodičovská, vážné pracovní důvody..). Dovolenou může určit zaměstnavatel zaměstnanci i bez jeho souhlasu, pokud mu toto oznámí alespoň 14 dní dopředu. Dovolená (její část) se dá převést do dalšího kalendářního roku i na žádost zaměstnance, v tomto případě by ale měla být tato žádost doložitelná (papír nebo i elektronická forma, např. mail), jinak to Inspektorát práce může brát jako porušení práv zaměstnance. Ještě jednu věc by měl zaměstnavatel brát v úvahu. Čerpání starší dovolené by měl naplánovat tak aby si ji zaměstnanec vyčerpal v první polovině dalšího kalendářního roku, pokud k tomuto nedojde, může si tuto starší dovolenou zaměstnanec v druhé polovině roku vybrat kdykoliv a nepotřebuje k tomu ani souhlas zaměstnavatele
- také je třeba brát do úvahy to že mzdový program počítá nárok dovolené podle platnosti dané pracovní smlouvy a předpokládá že všechny příští měsíce zaměstnanec odpracuje(s vyjímkou zaměstnanců ve vynětí, tedy mateřská, rodičovská), tedy pokud zaměstnanec má smlouvu na dobu neurčitou (případně určitou např. do konce kalendářního roku) tak se nárok dovolené bere jako plný pro danou skupinu zaměstnanců (5 týdnů, 8 týdnů..). Pokud si ale např. během letních prázdnin zaměstnanec vše vyčerpá a pak nepředpokládaně skončí pracovní poměr např. ke konci října, tak dojde ke zkrácení nároku a přečerpání dovolené, v tomto případě musí zaměstnanec vrátit náhradu za patřičný počet přečerpaných dnů (hodin), obvykle je mu to strženo z poslední výplaty. Podobný případ může nastat ale i u delších nemocí kdy dané dny překročí limit (viz popis výše) a začne se postupně krátit nárok dovolené
- veškerý zde uvedený popis krácení dovolené byl mírně zjednodušen (cílem je především udělat si rámcovou představu kdy dochází ke krácení dovolené), nezahrnuje úplně všechny případy které mohou nastat a není zde popsán přesný výpočet krácení, v těchto složitějších situacích můžete požádat o individuální posouzení, případně se podívat na popis v patřičných mzdových zákonech
Sledování čerpání prostředků ze státního rozpočtu u školských organizací (sestava S08 rozúčtování mezd celkové) od roku 2024:
- porovnáváme rozpočet (sloupec "Platy" - celkem) s údaji ze sestavy S08 - "Hrubá mzda bez OON" (tedy bez dohod) a jen za střediska financovaná ze státního rozpočtu (tedy bez ESF a bez jiných zdrojů) ale včetně podpůrných opatření ze státního rozpočtu. Zvlášť pak porovnáváme čerpání rozpočtu na OON - zase jen dohody (OON) ze státního rozpočtu (bez ESF a případných jiných zdrojů). Od roku 2024 se náhrady za nemoci započítávají do čerpání rozpočtu, již nejsou financovány z ONIV.
Na vyžádání vám ale vše spočítám a porovnám i já.
Odesílání výkazů (podkladů) zdravotním pojišťovnám:
- odesílá každá organizace příslušné zdravotní pojišťovně sama (datovou schránkou nebo poštou) na základě podkladů které dostanete od zpracovatele mezd (přihlášky / odhlášky / změny, přehled pojistného...)
Odesílání výkazů (podkladů) na ČSSZ:
- většinu odesílá zpracovatel mezd elektronicky přímo ze mzdové aplikace přes rozhraní VREP (elektronicky podepsáno), organizace dostává na vyžádání info o odeslání těchto podkladů mailem (včetně odeslaného dokumentu v pdf), jedná se o přihlášky / odhlášky / změny (od 7/2024 včetně DPP), přehled zaplaceného pojistného, evidenční listy, příloha k žádosti o dávku, hlášení zaměstnavatele při ukončení pracovní neschopnosti
- organizace odesílá jen originály žádosti o OČR nebo mateřskou/otcovskou (naskenované kopie posílá organizace zpracovateli)
Odesílání výkazů (podkladů) Finančnímu úřadu:
- odesílá každá organizace příslušné pobočce Finančního úřadu sama (datovou schránkou nebo poštou) na základě podkladů které dostanete od zpracovatele mezd (roční vyúčtování zálohové a srážkové daně apod.)